ÚPRAVY JIZVENÍ
Převzato z RPG fora (tohle mi přijde jako velmi dobrá úprava)
House rule: Trochu gamistické
pojetí jizev
Když jsme se s hráči domlouvali, jak bude
fungovat náš svět v DrD2, dospěli jsme k názoru, že potřebujeme
dát jizvám nějaký rámec, aby hráči věděli jaké nebezpečí
jim z jizev hrozí, jaké následky si ponesou a pod. Proto jsme si,
možná trochu proti duchu pravidel, udělali takové tři soubory
vlastních pravidel kolem fungování jizev. Následující povídání
je spíš příkladem, samozřejmě v jinak fungujících světech
mohou být čísla úplně jiná.
Úroveň vs hojení a
léčení
První věc, kterou jsme řešili, bylo hojení
jizev. Pravidla nejsou příliš specifická, nechávají to na
fikci/domluvě hráčů. My jsme ovšem chtěli, aby hráč mohl
tušit, jak dlouho bude postižen tou kterou jizvou. Dále jsme
chtěli nějak vystihnout rozdíl, mezi tím, když se jizva hojí
sama a mezi tím, když se o její hojení stará léčitel
(léčitelem rozumějme kohokoliv, kdo umí zmířnovat jizvy - např.
i zvěda u jizev na vlivu). Základní délka hojení jizvy 1. úrovně
v našem světě je týden bez asistence léčitele. Po uplynutí
tohoto týdne je možné provést pravidlový závěrečný "rituál",
který jizvu zahojí. Dobu je možné zkrátit na polovinu, pokud je
postava pod dozorem léčitele (léčitel každý den věnuje jizvě
"péči" - použije příslušný skill) a pokud je
dodržován léčebný režim nařízený léčitelem (dovednosti
zatížené jizvou nejsou příliš užívány). Pokud je takováto
péče dostupná jen po část doby hojení, počítá se poměrná
část zkrácení. Pro jizvy vyšší úrovně platí, že doba
jejich hojení (doba potřebná aby se snížil jejich stupeň) je
rovna dvojnásobku doby hojení jizvy nižší úrovně. Jizvá 5. a
vyšší úrovně není léčitelná jinak, než magicky.
Příklad:
Kejklíř Rychlus Zdrhanus utíká z Pompejí, do kterých se všemi
směry valí láva. Na svém útěku už spotřeboval všechny zdroje
krom 1 a musí přeskočit široký proud vroucí lávy, která by ho
jinak zabila (ohrožení 5). Skočí a už v okamžiku, kdy došlapuje
k odrazu je mu jasné, že skok nebude dost dlouhý (hodil 3+2 za
jeho level kejklíře, pořád málo). Proto se rozhodne vykoupit se
tělem. Hlásí "jak se moje noha dotkne lávy, zatnu zuby a
navzdory bolesti ze spálené nohy se pokusím ještě jednou
odrazit". 1 bod těla platí ze svých zdrojů a 4 body z jizvy
druhé úrovně "popálené chodidlo". Je však venku z
města a na živu. Kdyby jizvě nevěnoval žádnou speciální péči
a nechal ji, ať se zahojí, trvalo by 14 dní, než by mohl provést
pravidlový "hojivý rituál" a snížit si její úroveň
na 1 a dalších týden, než by mohl provést druhý rituál a jizvy
se zcela zbavit. Po třech dnech cesty se však dostane do vsi, kde
se mu čtyři dny o jizvu stará zkušený léčitel. Více jak 4 dny
v jeho péči ovšem zůstat nemůže, na to nemá peníze, proto se
po jejich uplynutí zbalí a mizí dál. Jizva se mu ovšem díky
léčitelově péči sníží na úroveň 1 už za 10 dní. (3 + 2*4
+ 3)
Efekt a důsledek jizev
Abychom předešli
WTF momentům jako "chci mu způsobit jizvu - lámu mu ruku -
bude mít podle pravidel jizvu úrovně 1", stanovili jsme si
jednak jakýsi přehled příkladů, jak silná může která jizva
být. Rámec jsme si stanovili pro jizvy těla, kde je to takové
pěkné ilustrační a případné jizvy duše/vlivu odvozujeme aby
měly podobný dopad. Zároveň jsme si stanovili také rámec
postihů, odpovídající poškozením.
1. úroveň - větší
povrchové rány, sekance, škrábance, velké modřiny - většinou
1 postih, nejčastěji nepřesně/chabě
2. úroveň -
naražené/natažené části těla, vykloubené klouby - většinou
2-3 postihy, nejčastěji nepřesně/chabě/pomalu
3. úroveň -
zlomeniny, natržené svaly, hluboká zranění - je schopen dělat
pouze nejjednodušší a nejlehčí činnosti a i na ty mu působí
souběžně všechny postihy
4. úroveň - mnohačetné zlomeniny,
vnitřní zranění, částečná ochrnutí, opravdu velké otevřené
rány - všechny činnosti jsou nemožné
5. a vyšší úroveň -
chybějící končetiny, ochrnutí a pod - všechny činnosti jsou
nemožné a nelze léčit.
U působení jizev jsme také mírně
poupravili znění pravidla nejvyššího účinku. Platí samozřejmě
do té míry, že pokud dvě jizvy zasahují do jedné činnosti,
bere se účinek té sinlnější z nich. Abychom ale zamezili
munchkinovskému "vykupuju se vždy tak, že nastavuju ruku a
tak tam mám už tři jizvy prvního stupně "sečná rána",
které všechny dělají "chabě" na boj z blízka",
máme dohodu, že pokud si fikce nevynucuje nějakou konkrétní
jizvu, hráč by si měl udělením každé další jizvy svou
situaci zhoršit - buďto rozšířit množství činností, na které
postih bude působit nebo přibrat další postih.
Rozdávání
jizev v boji
Z výše uvedeného je celkem jasné, jak silnou
jizvu hráč utrží, když se jizví sám, či ji obdrží jako
následek nějaké činonsti, jak dlouho se bude léčit. Jak jsem
ale uvedl, chtěli jsme předejít hlavně se některým WTF momentům
typu "vydrápu protivníkovi oko - chci mu způsobit jizvu - jé,
pravidla mi dovolí jizvu 1. stupně - WTF?". Stanovili jsme si,
že při běžném boji, pokud postava bez nějakých vhodných
podmínek ve fikci jako výsledek akce hlásí "chci způsobit
jizvu", prostě důsledkem může být pouze 1., resp. 2.
(lstivě) nebo 3. (velmi stivě) úroveň jizvy. Při samotném boji
hráč hlásí pouze orientačně svůj úmysl a konkrétní podobu
jizvy stanovujeme až po vyhodnocení celé herní mechaniky, kdy už
je známa úroveň jizvy. Pokud by postava cíleně chtěla způsobit
rovnou jizvu vyšší úrovně, na kterou nestačí (nebo nemá) ani
manévr velmi lstivě, může takovou akci zahlásit teprve tehdy,
když se na to ve fikci nějak připraví.
Příklad:
Janička jde sama lesem a potká násilníka. Ten se k ní rozběhne
a hlásí "Chci ji chytit a povalit a tím jí zvýšit
ohrožení". Janička si říká, že když by mu podrápala
oči, bude mít větší šanci utéct. Proto hlásí "Když ke
mě dobíhá, zkusím mu nehty vydrápat oči - způsobit mu jizvu."
I kdyby Janička uspěla, tak protože situace neodpovídala tomu, že
by se rovnou trefila, Janička nemůže oči rovnou vydloubnout,
protivníka oslepit a dát mu tak jizvu LVL5. Může mu buďto udělat
monokla (jizva LVL1), on potom bude týden mít postih nepřeně na
činnosti zahrnující pozorování. Nebo lstivě potrhá nechtem
víčka a kůži okolo oka (jizva LVL2), on bude mít 14 dní postih
nepřesně a pomalu, potom se zmírní a další týden bude třeba
jen pomalu. Může mu dokonce i velmi lstivě hrábnout do oka a
škrábnout rohovku (jizva LVL3). To mu oko defakto na měsíc vyřadí
- nejprve ho to bude bolet a nutit mrkat, později hrozí infekce,
atd.., po měsíci může začít oko používat s postihy. Kdyby
Janička byla zkušená druidka a poručila šlahounům keře, u
kterého stojí, aby násilníkouvi obmotaly ruce, a uspěla, mohla
by se v dalším kole pokusit zasadit rovnou pětkovou jizvu
vydloubnuté oko, protože situace ve fikci to umožňuje.
Výše
uvedený rámec samozřejmě není dogma, různé konkrétní situace
ho mohou pozměnit. Může ale pěkně sloužit jako orientace, jak
se s jizvami poprat, aby hráči měli pocit, že hrají hru a
podmínky mají nastavené stále stejně.